location/místoHumpolec     year/rok – 2020   curators/ kurátorky – Lenka Dolanová, Marika Svobodová, Marrianna Placáková                                      graphic designers/grafici – Štěpán Malovec, Martin Odehnal   realization/realizace – Profil nábytek a.s.   photo/fotoOndřej Přibyl



Do prostorů galerie byly nově vestavěny dva modré objekty, které „pohltily“ stávající nosné sloupy a nadělily prostor na tématické okruhy, které jsou vždy uvedeny teoretickými texty na zdi. Přestože se díla jednotlivých autorů a souvislosti ve skutečnosti a ve výstavě různě prolínají, návrh sledoval záměr kurátorek vytvořit každé osobnosti vlastní prostor a vystavit tak vybraná díla pro výstavu pohromadě. V první místosti se nachází malby a kresby Ludmily Padrtové a představení teroretické práce jejího manžela Jiřího Padrty. Druhý prostor je věnován Zorce Ságlové a Janu Ságlovi. V poslední částí se nachází obrazy Juliany Jirousové a ukázky z básnických sbírek Věry Jirousové. Vestavěná modrá stěna (u oken) primárně brání přirozenému světlu procházet do prostoru, kde jsou vystavena cenná výtvarná díla. Mezi stěnou a okny pak vzniká určitá chodba, kde je výrazně zastoupen I. M. Jirous svými básněmi. Prostor má evokovat úzkost a samotu, kterou Jirous zažíval ve vězení, kde své nejznámější básně napsal. I. M. Jirous výrazně propojoval umělce z neoficiální scény a lidi okolo undegroundu. Je proto v různých formách přítomen v celém prostoru. Mobiliář expozice se skládá ze stolů a lavic. Konstrukce je vyrobena ze surových MDF desek, horní plocha z bílé desky nebo dubové dýhy. Stoly slouží k vystavování teoretických materiálů - katalogů výstav, rukopisů, fotografií apod. Lavice pak slouží k odpočinku, zastavení ve výstavě či poslechu zvukových stop, které se vždy nachází v jejich blízkosti. 
Vstupní prostor vtahuje návštěvníka do výstavy ručně psanou mentální mapou, jenž má za cíl vysvětlit spletité vztahy mezi lidmi, místy a dobovým kontextem. Dalším výrazným prvkem je vhled do dalšího prostoru a zároveň první indicie, že nedílnou součástí expozice je i vystavování poezie I. M. Jirouse a Věry Jirousové. Protější stěna ukazuje, že důležitou linií výstavy je klasicky pojatá obrazárna. První představenou malířkou je Ludmila Padrtová a to i z důvodu chronologického řazení od 50. do 70 let. Právě v bytě manželů Padrtových se formovala skupina lidí (mimo jiné i I. M. Jirous), kteří byli v neoficiální kultuře později velmi aktivní. 
Manžel malířky Ludmily Padrtové, významný teoretik umění, redaktor a výtvarný kritik minulého století, Jiří Padrta je ve výstavě zastoupen ukázkami své teoretické práce (např. časopisem Výtvarná práce ve visunovacích rámech). Ovlivnil celou generaci umělců a teoretiků. Se svou manželkou organizovali např. hudební poslechové večery vážné hudby ve svém bytě. Část modré stěny má v sobě integrovanou parafrázi na Padrtovu pracovnu a poslechový koutek vážné hudby, která se tenktrát pouštěla.
Hranoly z MDF podpírají na stolech ochranné sklo a zároveň oddělují různá témata. Ve stolech jsou umístěny zásuvky, kde je doprovodný program pro děti. Na stěnách je umístěn doprovodný kurátorský text.
Prostor věnovaný výtvarnici Zorce Ságlové a fotografovi Janu Ságlovi je barevně prostý, nechává tak vyniknout Zorčiny červená plátna. Ustřední místo zabírá stůl obklopující jedíný sloup, který byl v prostoru přiznán. Má ovšem svou funkci. Slouží jako výstavní zeď pro plakát a kurátorský text. 
Již zmíněná Jirousová chodba básní je puristicky pojata a divák si tak během průchodu může nerušené užít Jirousem čtené vlastní básně z vězení. Jediné vizuální rozptýlení jsou bloky, ze kterých si lze odtrhnout báseň a vzít si ji domu na ledničku. 
Závěr a nebo polovina výstavy je koncipovaná jako prostor, kde se může divák posadit a začíst se do básní Věry Jirousové, poslouchat zvukové nahrávky ze sluchátek nebo se otočit do prostoru, kde jsou zstoupeny malby druhé Jirousovi ženy Juliany Jirousové. 
Nechybí ani dlouhý stůl ke studiu materiálů týkajích se zásadních hudebních kapel jako byly např. The Plastic people of the Universe, se kterými zastoupení autoři blízce spolupracovali.